Tragikomický Svět podle Daliborka

11. 07. 2017 21:50:02
Dnes jsem navštívila filmové představení Svět podle Daliborka režiséra Víta Klusáka. S vytřeštěnýma očima jsem koukala na absurdity, které se na plátně odehrávaly, a nevěděla jsem, jestli se mám smát, nebo brečet.

Musím se přiznat, že jsem se během filmu hodně často smála, protože situace, které film nabízel, vykazovaly takovou míru absurdity a neuvěřitelnosti, že jsem nemohla udržet kamennou tvář. Hlavní protagonista filmu, šestatřicetiletý lakýrník Daliborek, žije v Prostějově, v bytě spolu se svou matkou. A co je na Daliborkovi tak zajímavého? Daliborek je neonacista, který všechny své názory a "moudra", která rád deklamuje a snaží se je originálně sdělovat světu, čerpá z internetu. Sám o sobě říká, že nedůvěřuje médiím, a proto hledá pravdu na internetu. Když zrovna nemá šichtu ve fabrice, natáčí velmi bizarní, vlasteneckosatanistickoxenofobní videa, která umisťuje na YouTube. Jeho matka Veronika svého syna miluje, stará se o něj, což on vnímá jako obtěžování, přesto je ze snímku zřejmé, že jejich vztah je velmi silný. Paní Veronika tráví čas tím, že se fotí a své fotky (nejlépe s nějakými třpytivými filtry a orámované srdíčky) postuje na Facebook, který sleduje nejen z telefonu, ale ještě ze dvou tabletů. A taky častou kouká na televizi, zejména ne telenovely. V průběhu filmu se seznamuje s Vladimírem, který se brzy stává součástí domácnosti. A právě Vladimír je pro mě nejkontroverznější postava z filmu. Kam se hrabe Daliborek! Nejsem psychiatr, ale myslím si, že nějaká diagnóza by se u něj určitě našla. Vladimírovi dělá dobře násilí, s gustem se chlubí Daliborkovi, jak přepadl romskou osadu a lámal tam ruce, nohy, a šlapal po hlavách těch "černých špín". Také bere Daliborka do lesa, kde ho učí střílet a hlavně střelbu správně prožívat a uvědomovat si tu moc a sílu, kterou má nad bezbrannou obětí ozbrojený člověk. Čtveřici hlavních postav doplňuje Jana, Daliborkova přítelkyně, z ženského hlediska musím říct, že ten to tedy "chytil", Jana je neatraktivní, obézní, hloupá a ještě k tomu mu více než půl roku odpírá sex. Žádnou kvalitu na ní nevidím.

Daliborkův mikrosvět je ohraničen pokojíkem v matčině bytě (s patřičně "vlasteneckou" výzdobou) a továrnou, kde pracuje jako lakýrník. V práci poznáváme dva jeho kolegy, Marka a romského chlapce, který na mě působí ze všech postav, které Daliborka obklopují, nejsympatičtěji. Daliborek má problém opustit rodné město, film přesto zachycuje dvě situace, kdy se Dalibor ocitá mimo Prostějov, obě patří k nejsilnějším momentům filmu. První cesta vede do Frýdku-Místku, kde se koná koncert skupiny Ortel. O skupině Ortel si myslím své už dlouho, neznám jediného inteligentního fanouška této skupiny, a zjišťuji, že je to ještě horší, než jsem si myslela. Ve filmu zazní text písně Defenestrace: "Každej z vás je pak svého štěstí strůjce, zvláštní dar byl nám dán, že následujem vůdce." Daliborek se opije a spolu s ostatními skinheady se ujišťuje v tom, jak byl Adolf Hitler moudrý a jak by se jeho myšlenky měly znova uvést v praxi. Když jsem viděla ortelovské publikum, jsem přesvědčena o tom, že i kdyby Ortel tisíckrát prohlašoval, že nepatří k neonacistickým skupinám, publikum to zcela jistě vnímá jinak, protože jejich koncert umocňuje stádnost a bezmyšlenkovité přejímání frází z písní a jejich iterpretaci "tím svým způsobem".

Nejsilnějším okamžikem filmu je epilog, kdy se čtveřice hlavních postav vydává na zájezd do Osvětimi. Tam podstoupí komentovanou prohlídku areálu. Co ale musí být pro každého citlivého a empatického diváka nejbolestivějším momentem, je rozhovor s paní Liškovou, přeživší pobyt v Osvětimi. Daliborek se jí snaží vysvětlit, že se tam nekonaly takové hrůzy, jaké ona líčí, protože četl na internetu, že tam byl bazén a po večerech se tam konaly zábavy. V této chvíli člověk skoro lituje, že Daliborovi nemůže dát přes to plátno do držky (a to jsem opravdu nekonfliktní člověk), když si něco takového troufne říct téměř devadesátileté paní, která v Osvětimi přišla o všechny své blízké. Ostatní návštěvníci se do něj začnou pouštět a vyjadřovat svůj nesouhlas, a v tomto okamžiku se také projeví Vladimírova bezpáteřnost, od Daliborkových názorů se distancuje a začíná najednou prohlašovat: "že jsme přece všichni lidi". Nakonec se rozhádá celá rodina (k čemuž přispěje ještě jedno nečekané odhalení, které nechci prozrazovat) a závěrečná scéna filmu graduje skoro až v homolkovském duchu, Jana hledá v Osvětimi pro nějakou Milušku kámen do terária, ostatní se hádají (ještě s tím legračním moravským přízvukem), celé kino se sice směje, ale cítíme, že je to takový ten druh smíchu, který vyjadřuje vlastně bezmoc. Už nezbývá zkrátka nic jiného, než se smát.

Rozhodně snímek doporučuji ke zhlédnutí. Podle mého názoru ani nejde o pohled na jedince jako představitele neonacismu, ale spíš o plastické zobrazení frustrace lidí, kteří nejsou se svým životem spokojeni, a proto hledají něco, čím by ho povýšili a čím by získali respekt ostatních. Daliborek snad ani není až tak zlý člověk, jen žije ve světě, kde jedinou zábavou je internet, televize a bolestnou

každodenností je chození do fabriky, kde si vydělá okolo 10 000 Kč měsíčně. Snaží se najít lásku, pochopení druhých, ale jde na to špatně. Ono s takovými lidmi po boku to není jednoduché. Přála bych mu, aby se mu podařilo ten jeho svět změnit.

Autor: Lucie Tučková | úterý 11.7.2017 21:50 | karma článku: 30.70 | přečteno: 3355x

Další články blogera

Lucie Tučková

Mám staré vaječníky i dělohu aneb Ano, skloubit mateřství a práci je peklo!

Reaguji na proslov z předávání Českých lvů, který pronesla oceněná režisérka Daria Kascheeva, jehož smyslem bylo poukázat na konflikt sociálních rolí matky a tvůrkyně. Jako matka musím říct, že její obavy jsou opodstatněné.

12.3.2024 v 15:53 | Karma článku: 26.20 | Přečteno: 1289 | Diskuse

Lucie Tučková

Největší problém českého školství? Přezouvání!

Už na začátku 80. let vznikl film Bota jménem Melichar, jehož jedním z témat je školní přezouvání. Mysleli jste si, že jde o nadsázku? Bohužel vás vyvedu z omylu. Přezouvání se ve školách řeší i čtyřicet let poté pořád stejně.

17.6.2023 v 15:15 | Karma článku: 38.23 | Přečteno: 6002 | Diskuse

Lucie Tučková

Pane Lacino, nemám dům se zahradou, chci jenom kvalitní vzdělání pro své děti!

Jsem máma dvou dětí, z nichž jedno půjde v září do školky a druhé příští rok čekají přijímačky na střední školu. Jaký stres to s sebou přináší, asi nemusím zmiňovat. Když slyším komentáře politiků, otevírá se mi kudla v kapse.

31.5.2023 v 11:34 | Karma článku: 42.97 | Přečteno: 5476 | Diskuse

Lucie Tučková

Nejkrásnější dárek k MDŽ? Konec Zemana na Hradě!

Jsem ráda, že deset let prezidentování Miloše Zemana je u konce, protože končí deset let lží, vulgarit a nenávisti, které jsme museli snášet od člověka, který měl proti těmto ošklivostem bojovat.

9.3.2023 v 10:59 | Karma článku: 41.68 | Přečteno: 3313 |

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 34.23 | Přečteno: 597 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 2080 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.81 | Přečteno: 294 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.33 | Přečteno: 211 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.67 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 62 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8596

Středoškolská učitelka, dvojnásobná maminka, kuchařka, vášnivá čtenářka, filmová fanynka.

Postřehy z mé učitelské praxe můžete najít na: 

https://open.spotify.com/show/4OctaK4a1JD7eT2hTJx5CJ?si=0a9ecd2fe2ff48fe

https://www.facebook.com/Ucitelsky.denicek/

https://www.facebook.com/lucie.tykalova

http://instagram.com/lucka_tykalka

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...