Sobota 7. prosince 2019, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 7. prosince 2019 Ambrož, Benjamin

Paní učitelko, on to ale Ládík doma umí! aneb Třídní schůzky - peklo pro rodiče i učitele

2. 04. 2019 13:56:17
Je třetí čtvrtletí a tedy čas třídních schůzek. Známe to všichni, strach z nich mívají rodiče i děti. Pro učitele jsou však třídní schůzky hotová muka. Čeká mě to pozítří.

I když rodičům říkám jenom čistou pravdu (a ještě co nejšetrnějším způsobem), stejně mám pocit, že většina studentů dostane potom doma večer přes držku (samozřejmě myšleno s nadsázkou). Učím na střední škole a musím říct, že mám na rodiče svých studentů zatím celkem štěstí. Ještě se mi nestalo, že bych se s někým nedokázala domluvit. Naštěstí se jedná o chápající dospělé, kteří dokážou své děti vnímat kriticky.

Ovšem byla jsem svědkem i mnoha nepříjemných situací, které se děly mým kolegům, kterým bylo vyhrožováno žalobou, udáním na Českou školní inspekci, ba i fyzickou likvidací. Někteří rodiče špatně snášejí kritiku svých dětí a podněty ke zlepšení vnímají jako dehonestaci svých dokonalých potomků. Často viní za neúspěchy svých dětí školu. Asi znáte ten kreslený vtip, který ukazuje dítě, které doneslo domů pětku. Zatímco v době před třiceti lety dostane dítě "ceres" od rodičů, v současné době dostane tenýtž "ceres" učitel. Tato kreslená anekdota celkem přesně ukazuje posun vnímání role učitele. Jistě, dřív byl učitel ten, před kterým se rodiče i děti klepali strachy. Místo, aby došlo k posunu vnímání rolí učitele, žáka a rodiče jako těch, kteří by měli spolupracovat, stal se spíše učitel fackovacím panákem, kterému kdekdo radí, jak by měl svou práci vykonávat nejlépe, čemuž odpovídá i absolutní ztráta společenské prestiže. Samozřejmě, jde o naše děti a učitelům i rodičům by mělo jít o společnou věc - vychovat z dítěte životaschopného jedince. Předat mu co nejvíce vědomostí, dovedností a zkušeností. V ideálním případě ho motivovat k tomu, aby se naučil učit a poznávat sám a nezabíjet v něm touhu po vědění, ale vhodně ji podporovat. Proč ale většina rodičů na třídních schůzkách řeší úplně jiné věci? Nejčastěji se řeší "technické záležitosti", které souvisejí s obsahem vzdělávání jen velmi okrajově. Například vybavení školy, používání mobilů ve výuce, obědy a jejich kvalita, proces omlouvání absence, mimoškolní aktivity apod. Tomu, co dítě umí, jaké udělalo posuny, jak se chová k ostatním, což jsou z mého pohledu zásadní věci, se věnujeme pouze okrajově.

Teď budu mluvit z pozice matky. Třídní schůzky jsou pro mě jako pro matku ještě větším utrpením než jako pro učitelku. Nikoliv kvůli tomu, že by mé dítě mělo špatný prospěch nebo bych měla výhrady k práci jeho učitelů. Deptají mě ostatní rodiče, kterým se nelíbí nikdy nic. Vzpomínám si, jak jsme na schůzkách v mateřské školce asi hodinu řešili, proč si školka dovolila udělat k obědu tak strašnou věc jako je langoš. A ještě ke všemu s kečupem. Vždyť je tam proboha cukr! Biomatky z toho udělaly takovou aféru, protože jejich dětem zachutnal a vyžadovaly ho potom od nich doma. Ženy podávající svým dětem pouze naklíčenou pohanku, či jiné obiloviny, dohnaly nebohou a koktající paní ředitelku ke slibu, že langoš navždy zmizí z jídelníčku školky. Pitný režim. Další jablko sváru. "Mléko přece není z hlediska dnešních poznatků o výživě zdravou potravinou, zahleňuje a navíc není přípustné dávat dětem potravinu určenou jiným mláďatům! Je to neetické a nemorální. Jenom vodu!" zněl požadavek jedné batikované maminky. Jiná zase připustila, že její dítě nikdy vodu pít nebude, protože je zvyklé na sladký čaj. Té mi bylo potom obzvlášť líto, protože toto "přiznání" ji zařadilo k nezodpovědným matkám, kterou ostatní rodiče, přesvědčení o své rodičovské profesionalitě, začali ostentativně přehlížet. Na základce jsme pro změnu řešili větrání. Jedna matka požadovala teplotu 22 stupňů či nižší, protože to je pro dětský organismus nejzdravější. Druhá oponovala, že její Honzíček je slabý na prsa a v průvanu se vždy nastudí.

Ano, každý vidí výchovu a vzdělávání svých dětí jinak a je přirozené, že řekne svůj názor, je to pochopitelné. My učitelé se samozřejmě snažíme k dětem přistupovat individuálně a řešit jejich specifické potřeby, ale někdy se holt větrat musí a jíst se v jídelně taky něco musí a někdy je holt nutné přizpůsobit se většině. Já jsem taky vyrostla navzdory těm stovkám, možná tisícům, rohlíků, které jsem spořádala, dokoce jsem jedla i koblihy a majonézové saláty, ba i párky a klobásy! Dokonce jsem zvládla i průvan a přetopené prostory. Cholesterol i cukr mám v normě a mrtvice mě zatím neskolila. Připouštím ale, že můj jídelníček je teď podstatně zdravější a pestřejší.

Je v pořádku, že se rodiče ozvou, když se jim něco nelíbí. Proč se ale neozvou, i když jsou s prací učitele spokojeni? Málokdy slyším od rodičů poděkování či uznání za to, co funguje. Pokud půjdete na třídní schůzky svým dětem, zkuste se zamyslet nad tím, jestli si učitelé nezaslouží alespoň jedno prosté "děkuji". Rozhodně to ocení.

Jako perličku uvádím pár autentických vět z třídních schůzek:

"Paní učitelko, on to ale Ládík doma umí! Opravdu! Asi se mu to vykouří z hlavou cestou do školy."

Učitelka: "Paní XY, Váš Míša je příliš často na mobilu. Hraje tam Člověče, nezlob se. Není na to už v devatenácti letech trochu starý?"

Maminka: "Když já to hraju taky. A to je mi přes čtyřicet. A nemůžu si pomoct, on za to nemůže."

Maminka: "Paní učitelko, když on ten Honzík nemá hlavu na matiku. Ale ostatní předměty mu jdou!"

Učitelka: "Já ale učím češtinu a Honzík propadá. A z občanky taky."

Maminka:"Aha, on nemá hlavu na matiku, občanku a češtinu. A taky na dějepis." Ale ostatní předměty mu jdou!"

Otec: "Tak co ten náš vůl?"

Učitelka: "Má to na hranou mezi čtyřkou a pětkou. Chtělo by to víc opakovat."

Otec: "Když von to ten debil má po mně. A moje stará ta je taky úplně blbá, chudák kluk je v tom nevinně. Já byl taky úplně levej na tu češtinu. Nevím, jaký i/y mám, kde napsat, ale vedu úspěšnou firmu. Uděláme dohodu, já mu dám doma po hubě a vy mu dáte čtyřku, aby mohl ten pacholek tu firmu po mně převzít. To je fér, ne?"

Autor: Lucie Tykalová | úterý 2.4.2019 13:56 | karma článku: 45.90 | přečteno: 14552x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Učitelství v číslech aneb Učitelé přece nic nedělají (akorát pracují cca 55 hodin týdně)

V souvislosti s dnešní stávkou učitelů, které se mimochodem neúčastním, pročítám na sociálních sítích a pod články na zpravodajských serverech diskuse, a jsem zděšená z názorů většinové společnosti na učitelství.

6.11.2019 v 13:24 | Karma článku: 47.91 | Přečteno: 27889 | Diskuse

Lucie Tykalová

Těhotná po jedenácti letech

Poprvé jsem otěhotněla v 26 letech a podruhé v 38. Těhotenství se mě tenkrát téměř netýkalo, všechno bylo v pohodě a já všechno dělala stejně jako dřív. Zato teď je to... Dost náročné.

5.11.2019 v 16:21 | Karma článku: 34.99 | Přečteno: 2275 | Diskuse

Lucie Tykalová

Prsa venku a Kojící guerilla aneb Jsem matka. Kdo je víc?

Kojení je snad nejpřirozenější věc na světě, je to krásné, je to něžné, je to láskyplné. Ale v pojetí Kojící guerilly (už jen ten název!) se z toho stává aktivismus a mně osobně je každý aktivismus protivný a nesympatický.

16.4.2019 v 13:34 | Karma článku: 47.75 | Přečteno: 10485 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Popovský

Francie: „Obrácená kolonizace“

Tento článek věnuji soudcům našeho Nejvyššího soudu, kteří rozhodli, že zákaz hidžábu v české škole není legitimní.

6.12.2019 v 17:58 | Karma článku: 34.25 | Přečteno: 904 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Naturista

Naturista je člověk, jehož záliba nevyžaduje žádné materiální zabezpečení. Kromě opalovacího krému. V Česku patří k nepropagované, ale trpěné menšině.

6.12.2019 v 13:30 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 438 | Diskuse

Radek Polický

Glosa. Je nošení hidžábu v ČR legální?

Dnes zveřejněné rozhodnutí nejvyššího soudu na to dalo jasnou odpověď. U nás ještě vítězí zdravý rozum a nelze zakazovat něco nad rámec zákona. Zároveň nás zařadilo mezi země tolerantní (alespoň dle zákona) k náboženským svobodám

6.12.2019 v 12:19 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 3881 | Diskuse

Vladimír Havránek

Možná se budete divit, ale i já stojím pevně za Babišem....

Letos 16. listopadu se mi stala velice zvláštní věc. Byli jsme v Praze za synkem a jeho ženou. Šli jsme se projít. Centrum bylo vylidněné a spokojeně jsme kráčeli kolem Vltavy. Najednou dav zhoustl a byli jsme unášeni, aniž jsme

6.12.2019 v 11:49 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 1749 | Diskuse

Karel Ábelovský

Tragédie s agentem

... no, ona už je to popravdě spíše tragikomedie, ne-li spíše fraška. A tak i plejáda defilujících komediantů, šašků a slouhů, vyvolává spíš rozporuplné pocity; kdy nevíte, máte-li se ještě zlobit, nebo se tomu všemu už jen smát.

6.12.2019 v 11:08 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8968

Středoškolská učitelka, maminka, kuchařka, vášnivá čtenářka, filmová fanynka.

Postřehy z mé učitelské praxe můžete najít na: https://www.facebook.com/Ucitelsky.denicek/

Najdete na iDNES.cz