Sobota 7. prosince 2019, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 7. prosince 2019 Ambrož, Benjamin

Moje dcera musí poslouchat a psát domácí úkoly. Jsem špatná matka?

26. 03. 2018 8:31:01
Zřejmě znáte kauzu Táty parťáka ohledně domácích úkolů. Pročetla jsem na toto téma stovky komentářů a nestačím se divit některým názorům. Díky nim mám pocit, že moje dcera je poslední dítě na světě, které má nějaké povinnosti.

K problematice domácích úkolů jsem se již vyjádřila ve svém předchozím článku Polemika s Tátou parťákem. Dneska bych k tomu něco málo dodala. Moje dcera chodí do třetí třídy, úkoly plní a ví, že je to její první povinnost po příchodu ze školy. Když vidím, že má v nějaké oblasti učiva rezervy, procvičujeme to zvlášť - nad rámec povinných domácích úkolů - vejdeme se do půl hodinky denně (úkol + procvičování potřebného). Nepřipadá mi, že by nám škola organizovala rodinný život, jak namítá Táta parťák, 30 minut denně věnovaných dceřině vzdělávání nepovažuji za oběť.

Co se týká argumentu, že domácí úkoly nejsou zakotveny v zákoně, a tudíž učitel nemá žádné právo je vymáhat - zákon nic neříká ani o tom, že by měly děti zdravit, že musí nosit do školy aktovku a penál, že se mají chovat k sobě slušně, že na výtvarku potřebují vodovky, na matiku kružítko a na tělocvik zase švihadlo a cvičky. Jasně, že to zákon neříká, protože zákon nemůže upravovat veškeré detaily školní výuky, od toho jsou učitelé, kteří své práci rozumí a vědí, jak ji nejlépe zorganizovat. Proč musíme mít na všechno zákon? Jsme přece lidé, kteří by se měli umět dohodnout. Co pojmy jako slušnost, morálka, důvěra, selský rozum?

Učitelka má ve třídě průměrně 25 dětí, ona má za ně veškerou zodpovědnost. Děti nemusí v podstatě nic. Modelová situace: Když dítě bude učitelce sprostě nadávat, přiběhne uvědomělý rodič a začne se ohánět tím, že v zákoně není nic o tom, že by děti nesměly nadávat učitelce, protože co není zákonem zakázáno, je přece dovoleno. Obávám se, aby brzy tato modelová situace nepřerostla v realitu. Zdá se, že díky rodičům typu Táty parťáka k tomu nemáme daleko.

Dalším problémem je, že výchova dětí je čím dál volnější, což vede k tomu, že děti vychované klasicky (myslím tím děti, které umějí zdravit, poslouchat rodiče, slušně a ohleduplně se chovat na veřejnosti) jsou, oproti těm vychovávaným volněji, v nevýhodě. Moje dcera je hodné dítě, které by neublížilo ani mouše (samozřejmě, že občas zazlobí, občas se vzteká, občas se jí něco nechce), ale pohybuje se mezi dětmi, které si s nějakou ohleduplností hlavu nelámou. V jejím okolí se stala nešťastná věc, dva kluci měli ve škole o přestávce potyčku, při které byl jeden z nich vážně zraněn (jeho léčení si vyžádalo několik týdnů). Již před tímto incidentem paní učitelka upozorňovala na to, že děti do sebe strkají, perou se a že by se nerada dočkala nějakého úrazu. Tatínek chlapečka, který to (byť nechtíc) zavinil, tehdy obhajoval všechny zlobivé děti ve smyslu: "Jsou to děti, jsou živé, přece po nich nemůžete chtít, aby vydržely 45 minut v klidu sedět a o přestávce se přece musí proběhnout." A to je přesně ono. Dětí je ve třídě přes 20 a ony samy jsou příliš malé na to, aby předjímaly, co všechno se může stát. Od toho je tady dospělý, aby vymezil mantinely a vysvětlil, že jsou věci, které se zkrátka dělat nesmí, protože by se mohlo stát to a to. A v případě nutnosti i zvýšil hlas či zakřičel. Vždyť učitelé jsou stále jednou nohou v kriminálu! A jde o zdraví a bezpečnost našich dětí!

Ostatně syn Táty parťáka už ve školce bránil dětem chodit na záchod, což by se dalo klasifikovat jako šikana. Jedna holčička kvůli němu chtěla přestat chodit do školky. A co na to Táta? Zdůrazňoval Ríšovi, že ho má pořád rád a společně koupili postiženým dětem čokoládu. Sám se s tím, jak to pěkně vyřešil, pochlubil na své facebookové stránce. Komentující nazvali chování syna šikanou a Táta parťák se proti tomuto nařčení ohrazoval a později reagoval ve smyslu, že šikana není protizákonná - jak typické. Šikana nešikana, chlapec se nechoval k ostatním dětem ohleduplně a slušně. Moje dcera chodila čtyři roky do školky a nyní chodí dva a půl roku do školy a ani jednou jsem nemusela s paní učitelkami řešit nějakou stížnost na její chování. Vím, že nic není černobílé a že existují hyperaktivní děti a děti s poruchami učení i chování a já mám zrovna štěstí, že se to mého dítěte netýká. Přesto jsem přesvědčena o tom, že každé dítě potřebuje řád a mantinely, ve kterých může fungovat, což potvrdí každý psycholog.

Děti zaslouží lásku a respekt. Ale měly by vědět, že nic není zadarmo a že nejsou na světě samy. Na to ale nepřijdou samy od sebe. Musíme je to učit.

Věnováno Aničce, mé nejhodnější holčičce. ♥

Autor: Lucie Tykalová | pondělí 26.3.2018 8:31 | karma článku: 43.91 | přečteno: 4549x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Učitelství v číslech aneb Učitelé přece nic nedělají (akorát pracují cca 55 hodin týdně)

V souvislosti s dnešní stávkou učitelů, které se mimochodem neúčastním, pročítám na sociálních sítích a pod články na zpravodajských serverech diskuse, a jsem zděšená z názorů většinové společnosti na učitelství.

6.11.2019 v 13:24 | Karma článku: 47.91 | Přečteno: 27889 | Diskuse

Lucie Tykalová

Těhotná po jedenácti letech

Poprvé jsem otěhotněla v 26 letech a podruhé v 38. Těhotenství se mě tenkrát téměř netýkalo, všechno bylo v pohodě a já všechno dělala stejně jako dřív. Zato teď je to... Dost náročné.

5.11.2019 v 16:21 | Karma článku: 34.99 | Přečteno: 2275 | Diskuse

Lucie Tykalová

Prsa venku a Kojící guerilla aneb Jsem matka. Kdo je víc?

Kojení je snad nejpřirozenější věc na světě, je to krásné, je to něžné, je to láskyplné. Ale v pojetí Kojící guerilly (už jen ten název!) se z toho stává aktivismus a mně osobně je každý aktivismus protivný a nesympatický.

16.4.2019 v 13:34 | Karma článku: 47.75 | Přečteno: 10485 | Diskuse

Lucie Tykalová

Paní učitelko, on to ale Ládík doma umí! aneb Třídní schůzky - peklo pro rodiče i učitele

Je třetí čtvrtletí a tedy čas třídních schůzek. Známe to všichni, strach z nich mívají rodiče i děti. Pro učitele jsou však třídní schůzky hotová muka. Čeká mě to pozítří.

2.4.2019 v 13:56 | Karma článku: 45.90 | Přečteno: 14552 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Popovský

Francie: „Obrácená kolonizace“

Tento článek věnuji soudcům našeho Nejvyššího soudu, kteří rozhodli, že zákaz hidžábu v české škole není legitimní.

6.12.2019 v 17:58 | Karma článku: 34.25 | Přečteno: 901 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Naturista

Naturista je člověk, jehož záliba nevyžaduje žádné materiální zabezpečení. Kromě opalovacího krému. V Česku patří k nepropagované, ale trpěné menšině.

6.12.2019 v 13:30 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 437 | Diskuse

Radek Polický

Glosa. Je nošení hidžábu v ČR legální?

Dnes zveřejněné rozhodnutí nejvyššího soudu na to dalo jasnou odpověď. U nás ještě vítězí zdravý rozum a nelze zakazovat něco nad rámec zákona. Zároveň nás zařadilo mezi země tolerantní (alespoň dle zákona) k náboženským svobodám

6.12.2019 v 12:19 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 3880 | Diskuse

Vladimír Havránek

Možná se budete divit, ale i já stojím pevně za Babišem....

Letos 16. listopadu se mi stala velice zvláštní věc. Byli jsme v Praze za synkem a jeho ženou. Šli jsme se projít. Centrum bylo vylidněné a spokojeně jsme kráčeli kolem Vltavy. Najednou dav zhoustl a byli jsme unášeni, aniž jsme

6.12.2019 v 11:49 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 1747 | Diskuse

Karel Ábelovský

Tragédie s agentem

... no, ona už je to popravdě spíše tragikomedie, ne-li spíše fraška. A tak i plejáda defilujících komediantů, šašků a slouhů, vyvolává spíš rozporuplné pocity; kdy nevíte, máte-li se ještě zlobit, nebo se tomu všemu už jen smát.

6.12.2019 v 11:08 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8968

Středoškolská učitelka, maminka, kuchařka, vášnivá čtenářka, filmová fanynka.

Postřehy z mé učitelské praxe můžete najít na: https://www.facebook.com/Ucitelsky.denicek/

Najdete na iDNES.cz