Miluji češtinu. Jsem tedy fašistka.

4. 02. 2018 20:31:33
Čeština je překrásný a bohatý jazyk. Ale také velmi těžký, což je hlavní argument všech, kteří tvrdí, že nezáleží na nějakém tom i/y. Mně ale opravdu trhá žíly, když vidím, jak se s češtinou zachází. Proto jsem "grammar nazi".

Poslední dobou je velice moderní označovat lidi nejrůznějšími nálepkami - sluníčkář, ekoterorista, neomarxista (mimochodem, všemi těmito výrazy už jsem byla označena). Všechny tyto nálepky mají výrazně pejorativní nádech. Podle těchto "nálepkářů" jsem ještě ke všemu "grammar nazi" (nebo prostě zjednodušeně) "fašistka". Nerozumím tomu, proč člověk chránící přírodu nebo češtinu je fašista, ale to nechme stranou. Vydalo by to na samostatný článek. Tady jde o češtinu.

Pracuji jako učitelka českého jazyka a literatury, tudíž opravovat chyby v češtině je moje práce. Myslím, že už jsem ve své učitelské praxi zažila leccos a hned tak něco mě nevykolejí. Viděla jsem už fteřinu, smých, babyčku, mystra, zvýře, nejlebčí, gdyš atd. Proto si myslím, že moje míra tolerance je více než dostatečná. Přesto mě rozčilují chyby v novinách - v tištěném i internetovém vydání - v titulcích u televizního zpravodajství, v knihách apod. Jde často o pravopisné chyby, ale i o stylisticky neobratné věty, jako například: "Onanujícího muže musel strážník honit." Je to smutné, protože novináři by měli umět vládnout slovem a takových chyb by měli být schopni se vyvarovat. Zároveň ale chápu, že každému to občas ujede a i sebevětší profesionál (včetně mě) občas nějakou tu chybku udělá.

Samostatnou kapitolou je čeština na sociálních sítích, zejména na Facebooku. Jsem členem diskuzní skupiny s 26 000 členy. V názvu skupiny je i slovo "inteligentní", ovšem nejsou zde výjimkou příspěvky o šesti slovech čítající nejméně čtyři pravopisné chyby. Když na chyby poukážu, hned to schytám. a jsem označena za nesnesitelnou učitelku, která si dovolí peskovat a poučovat dospělé lidi. Jednou jsem v oné skupině narazila na příspěvek o tom, kdy má kdo narozeniny. Pod statusem se objevilo několik stovek komentářů s daty narození a nezahlédla jsem tam jediné datum zapsané správně. Napsala jsem tedy příspěvek, ve kterém jsem vysvětlila zásady správného zapsání data. Měli jste vidět ten kolotoč. Rozumím tomu, že to třeba pro někoho není důležité, ale proč se to nenaučit správně? Nechápu, že v dnešní době, kdy je tak jednoduché si ověřit pravopis na internetu, protože máme chytré mobily s predikcemi a nemusíme hledat v knižních PČP, je takový problém pohlídat si alespoň elementární úroveň češtiny.

Většina diskutujících neví, že za otázkou následuje otazník, že za číslovkou řadovou se píše tečka, že tvar podmiňovacího způsobu "by jsem" nebo "by jsme" je chybný, že sexy je s y, že příčestí minulé se řídí podmětem, (jasně, že nevědí, co je podmět) a když jde o ženy, píše se tam y, že interpunkce není jenom na ozdobu, a mnoho dalších pravidel je pro ně velkou neznámou. Tohle všechno mě sice rozčiluje, ale jsem schopná tyto chyby tolerovat. Ovšem neznalost vyjmenovaných slov, psaní i po tvrdých souhláskách nebo naopak y po měkkých,rozdělování slov na nesmyslné celky, malé písmeno na začátku věty, to už je i na mě moc. Interpunkce je kapitolou sama o sobě. Vím, že je těžká, ale má své opodstatnění. Vyznat se v textu o třiceti větách, kde není ani jedna čárka, je zhola nemožné. Má devítiletá dcera je schopna psát obstojně česky, a to teprve s pravopisem ve škole začali (je pravda, že jí nedávám pokoj a píšeme často diktáty). Ona je důkazem, že když se chce, tak to jde.

Každý vynikáme v něčem jiném. To je jasná věc. Ale češtinu přece používáme všichni, je to náš mateřský jazyk a je součástí naší sebeprezentace. Navíc, pohybujeme-li se na sociálních sítích, používáme psanou češtinu poměrně často. Proč je takový problém naučit se pár (alespoň těch základních) pravidel? Protože je to těžké. Zbytečně těžké, jak říkají ti, kteří mě nazývají fašistkou. Ano, je to těžké. A učit se něco, to bolí. Člověk je tvor od přírody líný. Co takhle rovnou zrušit písmenka a dorozumívat se posunky? A na internetu nám stačí emotikony.... Myslím, že mnoho lidí by toto zjednodušení uvítalo. Nepohrdám lidmi, kteří neovládají dokonale pravopis. Ale nedokážu pochopit, proč se jej odmítají naučit.

Připomínat, že čeština je naše kulturní a národní bohatství je asi příliš učitelské. Ale vzpomenu-li si na obrozence, kteří udělali sakra velký kus práce, aby skomírající češtině vrátili lesk a slávu, je mi smutno. Je příznačné, že češtinou často pohrdají falešní vlastenci, kteří se rádi zaštiťují češstvím, ale češtinu k tomu nepotřebují. Co začít o češtinu trochu více pečovat? Zaslouží si to...

P. S. Následující fotografie jsou důkazem, že nepřeháním. Jsou to screeny ze soukromých zpráv nebo z již zmíněné facebookové skupiny.

Autor: Lucie Tykalová | neděle 4.2.2018 20:31 | karma článku: 44.38 | přečteno: 6698x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Nesahejte nám na kozy aneb Hysterie kolem "sexismu"

Včerejší aféra kolem reklamního videa Člověka v tísni v kampani Skutečný dárek pro Afriku ukazuje, že jsme se zase o krok přiblížili k americké hysterii kolem sexismu.

11.12.2018 v 13:30 | Karma článku: 47.82 | Přečteno: 15274 | Diskuse

Lucie Tykalová

Zavřete pusu, nesluší vám to! aneb Kam se poděla slušnost, kulturnost a noblesa

"Zavřete pusu, nesluší vám to." To jsou včerejší slova českého prezidenta na adresu redaktorky Českého rozhlasu. Můj přechozí článek byl o vulgární mládeži. Daleko smutnější ale je, když se slušně neumí chovat ani hlava státu.

6.10.2018 v 10:33 | Karma článku: 43.97 | Přečteno: 6848 | Diskuse

Lucie Tykalová

Jak se baví puberťačky aneb Ty vole kámo, jdi do .....

Dnes bylo krásně, chtěla jsem si užít chvilku volna na sluníčku s knihou a kávou. Ovšem četba se nekonala, protože si k vedlejšímu stolku přisedly tři (cca čtrnáctileté) dívky a začaly si povídat. Velmi vulgárně povídat.

5.9.2018 v 21:01 | Karma článku: 45.44 | Přečteno: 7642 | Diskuse

Lucie Tykalová

Nežeru maso, nežeru cukr, jsem lowcarb, vegan, paleo aneb Hysterie kolem stravování

Ještě nejsem na světě ani čtyřicet let a už jsem za svůj život četla nespočet protichůdných názorů týkajících se stravování. Jak můžeš jíst maso? Neříkej mi, že jíš mouku? Jestli chceš rakovinu, jez ryby. Existuje zdravé jídlo?

2.9.2018 v 21:09 | Karma článku: 45.65 | Přečteno: 6036 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

Vše máme jak na dlani, jen se umět dobře dívat

... vše co jest, už dávno bylo, je a také bude; učitelem/učitelkou je nám vesmír, naše země, příroda, jejich vznik, evoluce, stejně tak jako řád, který vše ovládá a který přes zdánlivý chaos, je pevně dán několika fyzickými zákony

15.12.2018 v 13:18 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 174 | Diskuse

Josef D. Kortan

Co se doma uvaří

Halina Pawlowská a Jaromír Soukup rozumí všemu. Co se doma uvaří, toho se pětina vyhodí. Do Evropy přes žaludek. Kanibalská kuchařka.

15.12.2018 v 10:48 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 333 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Jmenuji se Nelinka a jsem velice šťastný pudlík

Motto: Hloupý a smutný den – ale všechno je hned veselejší, když se vám do náruče vrhne malá chundelatá věc a dá vám najevo, jak moc je ráda, že jste zase doma.

15.12.2018 v 10:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 198 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Šťastné rozhodnutí

Včera jsem se rozhodl být šťastný. Jen tak. Za tmy u Vltavy. Zrovna když jsem tedy zrovna moc šťastný nebyl. Takže mi to logicky znělo okamžitě dost pošetile. Přece štěstí není něco, pro co bych se mohl jen tak rozhodnout ...

15.12.2018 v 9:24 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 117 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Setkání - adventní povídka

"Neměl byste cigaretu, pane?", ozval se za mnou hlas, když jsem míchal lžičkou cukr v punči u stolečku na náměstí uprostřed vánočního jarmarku.

15.12.2018 v 9:11 | Karma článku: 25.89 | Přečteno: 384 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8090

Středoškolská učitelka, maminka, kuchařka, vášnivá čtenářka, filmová fanynka.

Postřehy z mé učitelské praxe můžete najít na: https://www.facebook.com/Ucitelsky.denicek/

Najdete na iDNES.cz