Sobota 7. prosince 2019, svátek má Ambrož, Benjamin
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 7. prosince 2019 Ambrož, Benjamin

Miluji češtinu. Jsem tedy fašistka.

4. 02. 2018 20:31:33
Čeština je překrásný a bohatý jazyk. Ale také velmi těžký, což je hlavní argument všech, kteří tvrdí, že nezáleží na nějakém tom i/y. Mně ale opravdu trhá žíly, když vidím, jak se s češtinou zachází. Proto jsem "grammar nazi".

Poslední dobou je velice moderní označovat lidi nejrůznějšími nálepkami - sluníčkář, ekoterorista, neomarxista (mimochodem, všemi těmito výrazy už jsem byla označena). Všechny tyto nálepky mají výrazně pejorativní nádech. Podle těchto "nálepkářů" jsem ještě ke všemu "grammar nazi" (nebo prostě zjednodušeně) "fašistka". Nerozumím tomu, proč člověk chránící přírodu nebo češtinu je fašista, ale to nechme stranou. Vydalo by to na samostatný článek. Tady jde o češtinu.

Pracuji jako učitelka českého jazyka a literatury, tudíž opravovat chyby v češtině je moje práce. Myslím, že už jsem ve své učitelské praxi zažila leccos a hned tak něco mě nevykolejí. Viděla jsem už fteřinu, smých, babyčku, mystra, zvýře, nejlebčí, gdyš atd. Proto si myslím, že moje míra tolerance je více než dostatečná. Přesto mě rozčilují chyby v novinách - v tištěném i internetovém vydání - v titulcích u televizního zpravodajství, v knihách apod. Jde často o pravopisné chyby, ale i o stylisticky neobratné věty, jako například: "Onanujícího muže musel strážník honit." Je to smutné, protože novináři by měli umět vládnout slovem a takových chyb by měli být schopni se vyvarovat. Zároveň ale chápu, že každému to občas ujede a i sebevětší profesionál (včetně mě) občas nějakou tu chybku udělá.

Samostatnou kapitolou je čeština na sociálních sítích, zejména na Facebooku. Jsem členem diskuzní skupiny s 26 000 členy. V názvu skupiny je i slovo "inteligentní", ovšem nejsou zde výjimkou příspěvky o šesti slovech čítající nejméně čtyři pravopisné chyby. Když na chyby poukážu, hned to schytám. a jsem označena za nesnesitelnou učitelku, která si dovolí peskovat a poučovat dospělé lidi. Jednou jsem v oné skupině narazila na příspěvek o tom, kdy má kdo narozeniny. Pod statusem se objevilo několik stovek komentářů s daty narození a nezahlédla jsem tam jediné datum zapsané správně. Napsala jsem tedy příspěvek, ve kterém jsem vysvětlila zásady správného zapsání data. Měli jste vidět ten kolotoč. Rozumím tomu, že to třeba pro někoho není důležité, ale proč se to nenaučit správně? Nechápu, že v dnešní době, kdy je tak jednoduché si ověřit pravopis na internetu, protože máme chytré mobily s predikcemi a nemusíme hledat v knižních PČP, je takový problém pohlídat si alespoň elementární úroveň češtiny.

Většina diskutujících neví, že za otázkou následuje otazník, že za číslovkou řadovou se píše tečka, že tvar podmiňovacího způsobu "by jsem" nebo "by jsme" je chybný, že sexy je s y, že příčestí minulé se řídí podmětem, (jasně, že nevědí, co je podmět) a když jde o ženy, píše se tam y, že interpunkce není jenom na ozdobu, a mnoho dalších pravidel je pro ně velkou neznámou. Tohle všechno mě sice rozčiluje, ale jsem schopná tyto chyby tolerovat. Ovšem neznalost vyjmenovaných slov, psaní i po tvrdých souhláskách nebo naopak y po měkkých,rozdělování slov na nesmyslné celky, malé písmeno na začátku věty, to už je i na mě moc. Interpunkce je kapitolou sama o sobě. Vím, že je těžká, ale má své opodstatnění. Vyznat se v textu o třiceti větách, kde není ani jedna čárka, je zhola nemožné. Má devítiletá dcera je schopna psát obstojně česky, a to teprve s pravopisem ve škole začali (je pravda, že jí nedávám pokoj a píšeme často diktáty). Ona je důkazem, že když se chce, tak to jde.

Každý vynikáme v něčem jiném. To je jasná věc. Ale češtinu přece používáme všichni, je to náš mateřský jazyk a je součástí naší sebeprezentace. Navíc, pohybujeme-li se na sociálních sítích, používáme psanou češtinu poměrně často. Proč je takový problém naučit se pár (alespoň těch základních) pravidel? Protože je to těžké. Zbytečně těžké, jak říkají ti, kteří mě nazývají fašistkou. Ano, je to těžké. A učit se něco, to bolí. Člověk je tvor od přírody líný. Co takhle rovnou zrušit písmenka a dorozumívat se posunky? A na internetu nám stačí emotikony.... Myslím, že mnoho lidí by toto zjednodušení uvítalo. Nepohrdám lidmi, kteří neovládají dokonale pravopis. Ale nedokážu pochopit, proč se jej odmítají naučit.

Připomínat, že čeština je naše kulturní a národní bohatství je asi příliš učitelské. Ale vzpomenu-li si na obrozence, kteří udělali sakra velký kus práce, aby skomírající češtině vrátili lesk a slávu, je mi smutno. Je příznačné, že češtinou často pohrdají falešní vlastenci, kteří se rádi zaštiťují češstvím, ale češtinu k tomu nepotřebují. Co začít o češtinu trochu více pečovat? Zaslouží si to...

P. S. Následující fotografie jsou důkazem, že nepřeháním. Jsou to screeny ze soukromých zpráv nebo z již zmíněné facebookové skupiny.

Autor: Lucie Tykalová | neděle 4.2.2018 20:31 | karma článku: 44.43 | přečteno: 6792x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Učitelství v číslech aneb Učitelé přece nic nedělají (akorát pracují cca 55 hodin týdně)

V souvislosti s dnešní stávkou učitelů, které se mimochodem neúčastním, pročítám na sociálních sítích a pod články na zpravodajských serverech diskuse, a jsem zděšená z názorů většinové společnosti na učitelství.

6.11.2019 v 13:24 | Karma článku: 47.91 | Přečteno: 27889 | Diskuse

Lucie Tykalová

Těhotná po jedenácti letech

Poprvé jsem otěhotněla v 26 letech a podruhé v 38. Těhotenství se mě tenkrát téměř netýkalo, všechno bylo v pohodě a já všechno dělala stejně jako dřív. Zato teď je to... Dost náročné.

5.11.2019 v 16:21 | Karma článku: 34.99 | Přečteno: 2275 | Diskuse

Lucie Tykalová

Prsa venku a Kojící guerilla aneb Jsem matka. Kdo je víc?

Kojení je snad nejpřirozenější věc na světě, je to krásné, je to něžné, je to láskyplné. Ale v pojetí Kojící guerilly (už jen ten název!) se z toho stává aktivismus a mně osobně je každý aktivismus protivný a nesympatický.

16.4.2019 v 13:34 | Karma článku: 47.75 | Přečteno: 10485 | Diskuse

Lucie Tykalová

Paní učitelko, on to ale Ládík doma umí! aneb Třídní schůzky - peklo pro rodiče i učitele

Je třetí čtvrtletí a tedy čas třídních schůzek. Známe to všichni, strach z nich mívají rodiče i děti. Pro učitele jsou však třídní schůzky hotová muka. Čeká mě to pozítří.

2.4.2019 v 13:56 | Karma článku: 45.90 | Přečteno: 14552 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Libor Popovský

Francie: „Obrácená kolonizace“

Tento článek věnuji soudcům našeho Nejvyššího soudu, kteří rozhodli, že zákaz hidžábu v české škole není legitimní.

6.12.2019 v 17:58 | Karma článku: 34.19 | Přečteno: 901 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Naturista

Naturista je člověk, jehož záliba nevyžaduje žádné materiální zabezpečení. Kromě opalovacího krému. V Česku patří k nepropagované, ale trpěné menšině.

6.12.2019 v 13:30 | Karma článku: 15.48 | Přečteno: 437 | Diskuse

Radek Polický

Glosa. Je nošení hidžábu v ČR legální?

Dnes zveřejněné rozhodnutí nejvyššího soudu na to dalo jasnou odpověď. U nás ještě vítězí zdravý rozum a nelze zakazovat něco nad rámec zákona. Zároveň nás zařadilo mezi země tolerantní (alespoň dle zákona) k náboženským svobodám

6.12.2019 v 12:19 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 3873 | Diskuse

Vladimír Havránek

Možná se budete divit, ale i já stojím pevně za Babišem....

Letos 16. listopadu se mi stala velice zvláštní věc. Byli jsme v Praze za synkem a jeho ženou. Šli jsme se projít. Centrum bylo vylidněné a spokojeně jsme kráčeli kolem Vltavy. Najednou dav zhoustl a byli jsme unášeni, aniž jsme

6.12.2019 v 11:49 | Karma článku: 27.78 | Přečteno: 1746 | Diskuse

Karel Ábelovský

Tragédie s agentem

... no, ona už je to popravdě spíše tragikomedie, ne-li spíše fraška. A tak i plejáda defilujících komediantů, šašků a slouhů, vyvolává spíš rozporuplné pocity; kdy nevíte, máte-li se ještě zlobit, nebo se tomu všemu už jen smát.

6.12.2019 v 11:08 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 44 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8968

Středoškolská učitelka, maminka, kuchařka, vášnivá čtenářka, filmová fanynka.

Postřehy z mé učitelské praxe můžete najít na: https://www.facebook.com/Ucitelsky.denicek/

Najdete na iDNES.cz