Z učitelského deníčku 4 aneb Konec školního roku

4. 07. 2017 22:50:22
Konec školního roku patří k nejobtížnějším obdobím učitelské sezóny. Učitelé jsou unavení,studenti už se vidí na prázdninách, je čas různých zkoušek a uzavírání klasifikace. A já melu z posledního.

Pátek 16. června

Vstávám lehce po páté hodině, protože musím doputovat na Zlíchov, do střediska praktické výuky, kde v půl osmé ráno začínají závěrečné zkoušky mé učňovské třídy, dneska budou zkoušeni umělečtí truhláři. Jsem členem komise jako třídní učitelka, zkoušíme z odborných předmětů, z dějin umění a z ekonomiky.

Když dorazím na místo, hned mě dopálí jeden chlapec, který má na sobě tenisky a džíny (rozkaz zněl jasně: všichni v obleku!). Můj úkol je vyplňovat protokoly o zkoušce a poskytovat psychickou podporu učňům, na kterých je patrná nervozita. Brzy ovšem potřebuji psychickou podporu spíše já, spolu s ostatními kolegy, když se dozvídáme, že stavba katedrály svatého Víta byla zahájena v baroku, dokončena v renesanci, což bylo asi v roce 1750. Podobných perel padlo ještě hodně. Uklidňuju se tím, že mám zadarmo kávu, dva chlebíčky a fidorku. Ústními zkouškami nakonec procházejí všichni, odborné předměty mají přece jenom v malíčku.

Sobota a neděle 17. a 18. června

Opravuji slohové práce. Vzpomínám, jak jsem při studiu na Pedagogické fakultě hltala každý studentský cvičný text a těšila jsem se, až budu opravovat slohovky a nahlédnu tak do vnitřního světa studentů. Teď, když vidím nadepsaný text "Slohová práce" zvedá se mi žaludek a pochybuju, jestli něco jako vnitřní studentský svět existuje.

Když doopravím slohovky, píšu studentům dopisy, což je taková moje specialita. Dělám to vždy na konci školního roku, každému píši ručně psaný dopis se slovním hodnocením. Po napsání 60 dopisů mám zaděláno na zánět šlach a chce se mi zvracet už jenom když vidím papír a tužku.

Úterý 20. června

Opět na Zlíchov, k závěrečným zkouškám. Tentokrát jsou na řadě umělečtí kováři. Když dorazím po sedmé hodině na místo, všichni sedí pod pergolou a učí se. Fotím si je, protože takový výjev jsem neměla to štěstí za celé tři roky, co je učím, spatřit. Je strašné vedro, lepí se mi zadek k židli, trvá to dlouho, lituju kluky, že musí trpět v oblecích. Jsou nervózní, moc jim to nejde, ale všichni to zvládají. Jdu to s nimi oslavit, jedeme přívozem přes Vltavu, který máme jenom pro sebe, kluci jsou šťastní a já se raduju s nimi.

Čtvrtek 22. června

Učím osm hodin v kuse v naší hrdlořezské budově, vůbec se to nedá vydržet, studenti jsou nesoustředění, nespolupracují a pořád dokola se diví, že když nemají všechny známky, neuzavřu jim klasifikaci. Všichni si chtějí na honem něco dopisovat, doplňovat, štve mě to, jsem nervózní, protivná, protože všechno nechávají na poslední chvíli. A já jenom opravuju a opravuju a zapisuju a zapisuju a oni pruděj a pruděj. A je vedro, zase se mi lepí zadek k židli.

A aby toho dnes nebylo málo, v 17 hodin se ve strašnické budově konají třídní schůzky budoucích prvních ročníků, dostanu novou třídu nástavbového studia. Mám hojnou účast, trochu mě vyvádí z míry, že budu mít ve třídě deset děvčat, jsem zvyklá na chlapecký kolektiv, ale vypadají sympaticky, tak snad to půjde.

Pondělí 26. 6.

Dnes je ve škole uklízecí den. Lihem se čistí počmárané lavice a tabule, ale nejzajímavější činností je šťouchání nepořádku z topení, máme na to ukazovátka a příložníky. Z topení vypadávají slupky od pomeranče, igelitové pytlíky, staré rohlíky, kousky učebnic.... Nechápu motivaci tam takové věci strkat. Odhaduji, že nalepených žvýkaček na jednu školní místnost (na oknech, pod parapety, zespoda na lavicích, v topení) je tak 300.

Středa 28. 6.

Mám narozeniny, je mi 36 let. Ufffff. Dnes je na programu slavnostní předávání výučních listů ve strašnickém kulturním domě. Kulturnost prostředí je podpořena každoročním poposkakováním puštěné státní hymny, letos pro jistotu ani nedohrála. Pořád je to ale lepší než předávání maturitních vysvědčení u výdejního okénka v jídelně.

Z míry mě vyvádí kolega, který má na papíru připravený proslov pro svou třídu. Zachvátí mě panika, protože nic připraveného nemám. Představuju vyučené kluky a oni přebírají výuční listy, potom k nim pronáším řeč a obrazně je vypouštím ze své náruče. Slzy mám na krajíčku, protože je mi jasné, že už se moc vídat nebudeme a toto je opravdu poslední příležitost, jak si je ještě užít. Moje dojetí se stupňuje, když mi gratulují k narozeninám a zahrnují mě květinami, čokoládami a dalšími drobnostmi. Zároveň si ale říkám, jak je možné, že z těch přidrzlých puberťáčků, které jsem poznala v prváku, se stali docela rozumní chlapi. To je život.

Odpoledne je závěrečná pedagogická porada a potom jdeme s kolegy na pivo. Hurá!

Úterý 4. 7.

Dnes jsme dozkoušeli neklasifikované a můžeme i my konečně na prázdniny.

Na závěr trochu statistiky:

Známky, které jsem udělila za uplynulý školní rok: 2379

Jedničky: 635

Dvojky: 537

Trojky: 678

Čtyřky: 240

Pětky: 289

Opravené slohové práce: 897

Autor: Lucie Tykalová | úterý 4.7.2017 22:50 | karma článku: 25.31 | přečteno: 1297x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Nesahejte nám na kozy aneb Hysterie kolem "sexismu"

Včerejší aféra kolem reklamního videa Člověka v tísni v kampani Skutečný dárek pro Afriku ukazuje, že jsme se zase o krok přiblížili k americké hysterii kolem sexismu.

11.12.2018 v 13:30 | Karma článku: 47.82 | Přečteno: 15274 | Diskuse

Lucie Tykalová

Zavřete pusu, nesluší vám to! aneb Kam se poděla slušnost, kulturnost a noblesa

"Zavřete pusu, nesluší vám to." To jsou včerejší slova českého prezidenta na adresu redaktorky Českého rozhlasu. Můj přechozí článek byl o vulgární mládeži. Daleko smutnější ale je, když se slušně neumí chovat ani hlava státu.

6.10.2018 v 10:33 | Karma článku: 43.97 | Přečteno: 6848 | Diskuse

Lucie Tykalová

Jak se baví puberťačky aneb Ty vole kámo, jdi do .....

Dnes bylo krásně, chtěla jsem si užít chvilku volna na sluníčku s knihou a kávou. Ovšem četba se nekonala, protože si k vedlejšímu stolku přisedly tři (cca čtrnáctileté) dívky a začaly si povídat. Velmi vulgárně povídat.

5.9.2018 v 21:01 | Karma článku: 45.44 | Přečteno: 7642 | Diskuse

Lucie Tykalová

Nežeru maso, nežeru cukr, jsem lowcarb, vegan, paleo aneb Hysterie kolem stravování

Ještě nejsem na světě ani čtyřicet let a už jsem za svůj život četla nespočet protichůdných názorů týkajících se stravování. Jak můžeš jíst maso? Neříkej mi, že jíš mouku? Jestli chceš rakovinu, jez ryby. Existuje zdravé jídlo?

2.9.2018 v 21:09 | Karma článku: 45.65 | Přečteno: 6036 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Karel Ábelovský

Vše máme jak na dlani, jen se umět dobře dívat

... vše co jest, už dávno bylo, je a také bude; učitelem/učitelkou je nám vesmír, naše země, příroda, jejich vznik, evoluce, stejně tak jako řád, který vše ovládá a který přes zdánlivý chaos, je pevně dán několika fyzickými zákony

15.12.2018 v 13:18 | Karma článku: 9.04 | Přečteno: 167 | Diskuse

Josef D. Kortan

Co se doma uvaří

Halina Pawlowská a Jaromír Soukup rozumí všemu. Co se doma uvaří, toho se pětina vyhodí. Do Evropy přes žaludek. Kanibalská kuchařka.

15.12.2018 v 10:48 | Karma článku: 11.94 | Přečteno: 325 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Jmenuji se Nelinka a jsem velice šťastný pudlík

Motto: Hloupý a smutný den – ale všechno je hned veselejší, když se vám do náruče vrhne malá chundelatá věc a dá vám najevo, jak moc je ráda, že jste zase doma.

15.12.2018 v 10:38 | Karma článku: 19.81 | Přečteno: 193 | Diskuse

Aleš Vavřinec

Šťastné rozhodnutí

Včera jsem se rozhodl být šťastný. Jen tak. Za tmy u Vltavy. Zrovna když jsem tedy zrovna moc šťastný nebyl. Takže mi to logicky znělo okamžitě dost pošetile. Přece štěstí není něco, pro co bych se mohl jen tak rozhodnout ...

15.12.2018 v 9:24 | Karma článku: 4.81 | Přečteno: 116 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Setkání - adventní povídka

"Neměl byste cigaretu, pane?", ozval se za mnou hlas, když jsem míchal lžičkou cukr v punči u stolečku na náměstí uprostřed vánočního jarmarku.

15.12.2018 v 9:11 | Karma článku: 25.75 | Přečteno: 381 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 8090

Středoškolská učitelka, maminka, kuchařka, vášnivá čtenářka, filmová fanynka.

Postřehy z mé učitelské praxe můžete najít na: https://www.facebook.com/Ucitelsky.denicek/

Najdete na iDNES.cz