Můj první článek zde na blogu pojednával o těžkostech učitelské profese ze společenského hlediska. Dnešní příspěvek zaměřím více prakticky. Záleží mi na tom, abych studenty něco naučila a poctivě se na hodiny připravuji. Výsledek?
Učím češtinu a literaturu na učňáku spojeném se střední školou. Když jsem začínala učit, těšila jsem se na mladé dušičky prahnoucí po vědění. Časem jsem zjistila, že takových dušiček je ve škole mizivé procento, i přesto se ale opravdu snažím nějaké vědomosti do nich dostat. Když však opravuji písemky, sama sebe se ptám, co jsem před tou tabulí dělala. Protože podle písemek to vypadá, že vůbec nic.V titulku tohoto článku jsou názvy literárních děl přejmenované studenty, k dalším patří například Vzdechlina (Zdechlina), Otec Gondát a ženich Vávra (Otec Kondelík a ženich Vejvara), U snědeného krále, kotle, chrámu (U snědeného krámu), Pokorná vesnice (Pohorská vesnice), Zhasnuto (Temno), Karlův zločin (Kalibův zločin), Rukopis jednohorský (Rukopis královédvorský). Též modifikace jmen samotných spisovatelů je velmi častá, namátkou třeba: Barbora Blanková (původní jméno spisovatelky Boženy Němcové), Václav Chcán (Václav Thám), Jan Jugelonský (Josef Jungmann), Karel Havlíček Zborovský (tady snad všichni poznáme, o koho se jedná) nebo Václav Matěj Krampolius (Václav Matěj Kramerius).Následující hlášky pocházejí z písemek z literatury a jsou zachycené v originální pravopisné úpravě:
- Revizor je takovej napínák o falešném průvodčí.
- Román zachicuje útrapi ženy která se prodávala své tělo.
- Bratři Karamazovi - velmi silná záliba v popisu sourozenecké vzájemné náklonnosti.
- Paní Bovaryová je o jedné slečně, která toužila po penězích, tak byla vdaná za doktora. Ten pak umřel a ona si našla jinýho kterej jí ty prachy vzal. Karma.
- To bylo to husictví v americe
- Maryša byla taková čiprá dívka
- Realismus se zabývá klasickými věcmi.
- Renesanční člověk je znovuzrozený člověk, který přijmul renesanci.
- Shakespeare napsal Megreta.
- Josef Jungmann byl propagatel národního obrození.
- Literární forma je když se předává z úst do úst.
- Postavy v Maryše jsou: Maryša, manžel Maryši, kluk do kterýho je Maryša zamilovaná, otec Maryši, matka Maryši, babička Maryši, sousedka Maryši.
Pomalu si začínám zvykat, i když pořád nevím, jestli mám při opravování spíš plakat, nebo se smát. Zkušenější a otrlejší kolegové vyčítající mi mou útlocitnost, vždy říkají, že může být hůř. A je pravda, že při ústním zkoušení se mi párkrát taky zvedl tlak,například, když mi chlapec tvrdil, že Alois Jirásek napsal například Děti z Bullerbynu (co je to sakra za asociaci?) nebo když se přihlásil student, že potřebuje vysvětlit, co je to ta intimní lyrika. Jelikož jsem chtěla, aby na to zkusil přijít sám, tak jsem se zeptala, co si pod tím označením představuje, co mu asociuje. A on spustil: "Intimní lyrika je stará žena s květinami ve vlasech, která skáče okolo malého rybníčku kolem kterého rostou samé břízy." Já na něj šokovaně koukám a zeptám se ho, jak je ta stará žena asi stará a on odpoví, že: "To je přece jasný, tak aby mohla skákat a nebolela ji kolena."
Samostatnou kapitolou je opravování slohových prací, taky si vzpomínám na začátek mé učitelské kariéry, jak jsem se těšila na obohacující myšlenky studentů. Teď se tomu můžu jenom smát. Bohužel obohacujících myšlenek je velmi máĺo, zato však pravopisných chyb tak stotisíckrát víc (zvýře, předceda, výtěz, mystr, babyčka, fteřina...), ale některé stylistické obraty také stojí za zmínku (z recenzí k filmu Anthropoid, na kterém jsme byli celá škola a já dostala "úžasný nápad" zadat všem deseti třídám, ve kterých učím, napsat tyto recenze):
- Ubydeli se u jedné rodiny.
-...náctiletý violinčista, který hrál na housle
- ...samopal se zasekl a začal utíkat
- Heydrich atentát přežil, ale zemřel.
- Ve vzduchu úplně cítíme tok děje filmu.
Škoda, že si neuvědomují, jak moc jsou vtipní. Ale co, kdo z nás nějaký podobný blábol do písemky nikdy nenapsal?
Na závěr ještě pár obrázků, abyste věděli, že si nevymýšlím. Obsahují jednu vtipnou omluvenku a další perličky z písemek.
