Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Randění v pětatřiceti

2. 11. 2016 23:03:52
Na jaře jsem se po dvaceti letech rozešla s přítelem, a tak jsem měla poprvé od patnácti let příležitost zažít randění. Po takové době jsem si připadala úplně stejně, jako když jsem v sedmé třídě dostala svou první pusu od kluka.

Po rozchodu jsem měla sebevědomí na bodě nula. Pětatřicítka na krku, dítě, kypré tvary, zkrátka žádná hitparáda. Ovšem ukázalo se, že první a třetí "mínus" je vlastně spíš výhoda. Ovšem dost mě vykolejilo, že zásadní roli v seznamování hraje povolání. Učitelka. Reakce byly dvojího typu, ta první (méně početná skupina) rovnou odmítla další konverzaci s tím, že všechny učitelky jsou profesionálně deformované, nutí muže každou chvíli mýt si ruce a peskují ho za nespisovnou češtinu (neměla jsem asi hned prozrazovat, že jsem češtinářka), nemají smysl pro humor, nosí brýle, mají křečové žíly, nervové tiky a usínají v teplých ponožkách a ve flanelové noční košili s upnutým límečkem. Rozuměj - všechny učitelky jsou krávy. Druhá skupina měla poněkud jiný názor zdeformovaný častým sledováním jistého druhu filmů. K tomu mohu říct jenom to, že porno "učitelka a žák" bych zakázala.

Co se týká mých proporcí, tak mohu všechny slovansky tvarované ženy uklidnit, mužům se to líbí. Pořád přemýšlím, proč by mi lhali. Ale jedno vysvětlení přece jenom mám. Pokud máte velká prsa, veškeré další větší proporce (všude možně), vám muži odpustí. Prsa jsou základ. Marná sláva. "Máš krásné oči," říkali, ale koukali úplně jinam. Když jsem se použila ověřovací otázku o barvě mých očí, málokdo prošel.

Zajímavé je, že většina mužů, se kterými jsem randila, byla podstatně mladší než já. Hledala jsem nějakého solidního čtyřicátníka, ale nějak nebyli... Zato "podtřicátníků" hodně. K tomu nemám vysvětlení. Záhada.

Co se týká mých požadavků, tak jsem měla pouze tři, inteligenci, vtip a upřímnost. Nebo pouze.... Ukázalo se naopak, že jsem až moc náročná. V inteligenci problém nebyl překvapivě téměř nikdy. Zato vtip u některých pokulhával. A to pro mě není. Moje nejhorší rande bylo s klukem, který se za tři hodiny, které jsme spolu strávili, ani jednou (ale opravdu ani jednou) neusmál. Naopak pořád vzdychal a zíval a neustále zdůrazňoval, jak je unavený (byli jsme spolu od pěti odpoledne do osmi večer). Měla jsem pocit, že do něj šťouchnu a on se svalí a umře. Když se potom ještě u placení večeře se mnou hádal, že zaplatil o 12 Kč víc než já, tak to už jsem opravdu měla chuť do něj šťouchnout, a to pořádně (určitě bych ho přeprala, kdyby se náhodou probral). Nejsem tak náročná, abych vyžadovala džentlmenské chování, svou večeři si ráda zaplatím, ale když se někdo dohaduje o 12 kačkách, tak to je na mě moc.

Bohužel, co se týká upřímnosti, tak to bylo nejhorší. V tomto ohledu jsem zažila poměrně hodně zklamání. Nevím, proč je takový problém říkat věci na rovinu. Stalo se mi několikrát, že mi dotyčný zapomněl sdělit, že je ženatý nebo že má přítelkyni. Jeden z nich, po několika schůzkách, najednou zmizel, zablokoval si moje telefonní číslo i všechny chaty a prostě není. Asi jsem pro něj byl příliš velké sousto... :D

Musím ale říct, že tato sedmiměsíční zkušenost byla pro mě velmi zajímavá a obohacující, poznala jsem spoustu skvělých chlapů a budu na ty naše "randíčka" s láskou vzpomínat. Tato životní mezifáze je však za mnou, protože už mám vybráno. Je to sice velmi velmi čerstvé, ale věřím tomu, že už mám randicí období života jednou pro vždy za sebou, protože on je ten pravý, se kterým chci zestárnout (je velmi vtipný, neskutečně inteligentní a ehm... taky o dost mladší než já).

Autor: Lucie Tykalová | středa 2.11.2016 23:03 | karma článku: 38.67 | přečteno: 6137x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Z učitelského deníčku 3

Ústní část maturit, období, kdy je na každé střední škole všechno vzhůru nohama. Čas nervozity, rozechvění, vrchol, ke kterému směřuje snažení studentů i učitelů. Je to tady.

31.5.2017 v 13:30 | Karma článku: 32.11 | Přečteno: 2844 | Diskuse

Lucie Tykalová

Kazma versus Prostřeno

Na Facebooku několik mých přátel sdílelo odkaz na Kazmovu One Man Show s názvem Odhalení největšího televizního skandálu v Česku. Dnes jsem toto video zhlédla a nestačila se divit.

18.5.2017 v 22:07 | Karma článku: 34.43 | Přečteno: 4403 | Diskuse

Lucie Tykalová

Jak to chodí na internetových seznamkách aneb Proč se bojíme říkat pravdu?

Na internetových seznamkách se pohybuji zhruba rok. Seznámit se tam s někým normálním, či tam dokonce najít vztah je téměř nemožné, ovšem z psychologického a sociologického hlediska jde o velmi zajímavý fenomén.

11.5.2017 v 22:15 | Karma článku: 32.47 | Přečteno: 3178 | Diskuse

Lucie Tykalová

Z učitelského deníčku 2

Květen. Měsíc lásky, krásy, květů, alergií. A maturit. Na všech středních školách nastává šrumec. O písemných maturitách bude řeč ve druhém díle mého deníčku.

9.5.2017 v 23:22 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 1182 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Zuzana Zajícová

Divoké letní noci a taky pěkná divočina ve dne

Horké letní ráno. Sobota v červenci. Na klice nám visela igelitka plná tvrdého chleba. Dřív jsme je dávali sousedovic koním, ale poslední dobou máme zajímavější strávníky.

26.6.2017 v 10:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Helena Vlachová

Když škola bývala školou

Zdálo se mi o zástupci školy. O mém prvním zástupci školy, od něhož jsem se tolik naučila. Vynikal přísností a nekompromisností a já jsem mu za to po celý život vděčná.

26.6.2017 v 10:16 | Karma článku: 10.38 | Přečteno: 106 | Diskuse

Jan Tichý

No jo, Pražáci…

...povzdechl si policista na obvodním oddělení v malém městě, když vyslýchal jako svědka mého syna, kterému v Praze ukradli peněženku s doklady.

26.6.2017 v 9:31 | Karma článku: 9.22 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jiří Havlíček

Bismarckovský model zdravotnictví v Čechách

Proč se u nás tento skvělý model zdravotnictví, stal zdrojem obživy pro různé typy hladojedů a obchodníků, kteří kupčí z našim zdravím??? Jak je možné, že pojišťovny a farmaceutické společnosti na nás tím to způsobem parazitují??

26.6.2017 v 4:36 | Karma článku: 14.58 | Přečteno: 285 | Diskuse

Miroslava Pokorná

Poezie v kuchyni

Některé mé kuchařky jsou notně staré. Když říkám notně, tak třeba z roku 1944. Namátkou: Tajemství malochovatelské kuchyně, podle které jsem kdysi připravovala králíka tak, aby nesmrděl.Knížky o koření a bylinkách. Jídla ze soji

26.6.2017 v 1:29 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 82 |
Počet článků 15 Celková karma 30.51 Průměrná čtenost 10866

Jsem středoškolská učitelka, máma prvňáčka Aničky. Mým světem je škola, domácnost, škola, domácnost, ale mám ráda také knížky, filmy, vaření a jízdu na koloběžce.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.