Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem napsala prezidentovi

11. 04. 2016 22:48:07
Před dvěma týdny jsem zde na blogu publikovala článek s názvem Vážený pane prezidente. To, co následovalo, jsem si nedokázala představit ani v tom nejbujnějším snu.

Lidé začali můj příspěvek sdílet, nejvíce prostřednictvím Facebooku, a strhlo se šílenství, jinak se to pojmenovat nedá. Že se něco děje, jsem poznala ve chvíli, kdy na mě do školy přišlo udání, že jsem nekompetentní osobou pro výuku společenských věd. Prý jsem politicky angažovaná a se studenty manipuluji. Pochopitelně mě to mrzelo a začala jsem pochybovat o tom, jestli napsání otevřeného dopisu byl dobrý nápad.

Ovšem to jsem ještě netušila, že ono udání je jenom špičkou ledovce. Diskuse pod článkem se začala přiostřovat, navíc mi začaly chodit výhrůžné zprávy na Facebook a článek postupně přebírala různá média. Už jsem jen čekala, kdy se vyjádří Jiří Ovčáček, což se opravdu zanedlouho stalo. Nařkl mě z toho, že dopis je bezduchý a dovolil si mluvit i za zesnulého prezidenta Havla (prý by ze mě byl zklamaný). Podobnou reakci jsem čekala a mohu k tomu říci jenom to, že jestli je někdo mistrem bezduchých výroků, tak je to právě pan mluvčí Ovčáček. Nicméně vyzval mé studenty k tomu, aby otázky vznesli oni, na čemž právě pracují. Jsem opravdu zvědavá, jak se pan prezident, případně pan mluvčí "pochlapí" a na otázky odpovědí. Myslím si také, že pan prezident by měl umět přijímat kritiku, jelikož má mandát přímo od občanů, a tudíž je kritika od občanů zcela přirozená.

Sílil také tlak na mě ze strany různých médií, abych se ke "kauze" vyjádřila. Byla jsem ze všeho unavená a navíc mě už začali poznávat a zastavovat i lidé na ulici (kteří mi vyjadřovali podporu). Ale kývla jsem na rozhovor jednomu pražskému rádiu, abych vše dotáhla do konce, ukázala, že si za dopisem stojím a nestrkala hlavu do písku, což se mi ale nejvíce ze všeho chtělo udělat.

Shrnu-li to, za uplynulé dva týdny jsem:

- dostala přes 400 zpráv na Facebook (zhruba 3/4 bylo pozitivních, pár jich bylo konstruktivně kritických, deset obsahovalo urážky a šest bylo vyhrožujících a přejících si mou smrt)

- obdržela asi 100 žádostí o přátelství (omlouvám se všem, ale lidi, které neznám, si do přátel nepřidávám)

- se dozvěděla, že tři muži se do mě zamilovali (milé, potěšující, úžasné, ale nevím, co s tím...)

- obdržela asi 15 nabídek k sexu (děkuji, nechci)

- se dozvěděla, že jsem strašně ošklivá a jak můžu ten svůj "ksicht" veřejně vystrkovat (nemám o sobě valné mínění, ale troufnu si říct, že jsem aspoň o malinko krásnější než pan prezident)

- se dozvěděla, že jsem strašně krásná a mám nejkrásnější oči na světě (milé, děkuji)

- se dozvěděla, že mé fotky jsou nastrčené a napsal to za mě někdo jiný

- dostala dvě nabídky zaměstnání (děkuji, jsem šťastná ve škole, kde učím)

- se dozvěděla, že jsem soudružka, komunistka, sluníčkářka, havlistka, pravdoláskařka, extrémistka, fašistka, agresorka, manipulátorka (byla bych hustá, kdybych zvládla být tohle všechno dohromady)

Bohužel jsem poznala, že říci svůj názor veřejně, je v dnešní době problematické (nejen můj příklad, ale například sobotní vyjádření Lenky Dusilové na Andělech). Neustále si kladu otázku, proč zrovna můj příspěvek tak rozbouřil internet, když na zdejším blogu, i jinde v médiích, vycházejí denně desítky článků, které jsou vůči panu prezidentovi podstatně kritičtější a útočnější. Můj dopis byl slušný, nenásilný... Obávám se, že lidem na mém dopise nejvíce vadilo to, že jsem učitelka. Podle mnohých bych jako učitelka neměla dětem blbnout hlavu politikou a měla bych jim předkládat pouze fakta. Nechápu, jak si dneska tohle může někdo myslet!!! Nestačil by tedy dětem už jen pan Google? Co je špatného na tom vést studenty k přemýšlení, k formulování vlastního názoru, k diskusi? Samozřejmě musíme studenty korigovat v jejich (často extrémních) názorech, musíme je vést k empatii k ostatním a k respektování názoru druhého. Ale musíme je učit přemýšlet a diskutovat. A hlavně bychom měli jít příkladem, když se mě student zeptá na můj názor, tak mu ho řeknu. Jen tak v něm probudím chuť, aby mi zase on sdělil svůj vlastní názor. Jediná výchova, která funguje, je výchova příkladem. Nevím, jestli to dokážu, ale chtěla bych být pro své studenty nejen "předkladačka faktů", ale ráda bych je třeba k něčemu inspirovala nebo jim alespoň pomohla nahlížet život z více perspektiv. Ale samozřejmě to funguje i naopak. Musím říct, že spousta studentů je zase inspirací pro mě. Ovlivňujeme se navzájem. Učení je oboustranný proces, interakce. Nemá pouze výchovný a vzdělávací rozměr, ale také sociální, komunikační... Nejde jen o předkládání faktů.

Závěrem musím říci, že si za svým dopisem stojím a že si bohužel, ještě více než na začátku, uvědomuji, že otázky, vyřčené v mém dopise, jsou legitimní nejen pro pana prezidenta, ale bohužel pro většinu české společnosti.

A děkuji všem těm, kteří mi vyhrožovali a psali mi nenávistné zprávy, díky vám se cítím psychicky mnohem silnější!

Pravda a láska zvítězí!

Autor: Lucie Tykalová | pondělí 11.4.2016 22:48 | karma článku: 46.95 | přečteno: 14361x

Další články blogera

Lucie Tykalová

Z učitelského deníčku 3

Ústní část maturit, období, kdy je na každé střední škole všechno vzhůru nohama. Čas nervozity, rozechvění, vrchol, ke kterému směřuje snažení studentů i učitelů. Je to tady.

31.5.2017 v 13:30 | Karma článku: 32.11 | Přečteno: 2844 | Diskuse

Lucie Tykalová

Kazma versus Prostřeno

Na Facebooku několik mých přátel sdílelo odkaz na Kazmovu One Man Show s názvem Odhalení největšího televizního skandálu v Česku. Dnes jsem toto video zhlédla a nestačila se divit.

18.5.2017 v 22:07 | Karma článku: 34.43 | Přečteno: 4403 | Diskuse

Lucie Tykalová

Jak to chodí na internetových seznamkách aneb Proč se bojíme říkat pravdu?

Na internetových seznamkách se pohybuji zhruba rok. Seznámit se tam s někým normálním, či tam dokonce najít vztah je téměř nemožné, ovšem z psychologického a sociologického hlediska jde o velmi zajímavý fenomén.

11.5.2017 v 22:15 | Karma článku: 32.47 | Přečteno: 3178 | Diskuse

Lucie Tykalová

Z učitelského deníčku 2

Květen. Měsíc lásky, krásy, květů, alergií. A maturit. Na všech středních školách nastává šrumec. O písemných maturitách bude řeč ve druhém díle mého deníčku.

9.5.2017 v 23:22 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 1182 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Bedřich Dvořák

Už je to tady !

V uplynulých dnech proběhlo výročí odchodu Sovětských vojsk z Československa. Minimální zájem v Československu i v Rusku neodpovídá významu.Mnoho starších lidí patří ke generaci, která rok 1968 nikdy nepochopila.

26.6.2017 v 9:34 | Karma článku: 9.75 | Přečteno: 291 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Má ANO dobrou základnu pro realizaci snů ?

Nejsem politický analytik,ale vidím začínající boj v hnutí ANO. Babiš dobře předpověděl tento vývoj a zajistil si jakési právo Veta při tvorbě kandidátek. Jistě mu to ostatní klasické strany vyčtou,ale budou plakat na cizím hrobě.

23.6.2017 v 15:54 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 285 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Jsou to zase jen kecy ? - II.

Byl jsem zařazen do sekty Rusofilů a dopisovatelů do ruských agentur, Tato skupina houstne a je tam zasouváno pořád více lidí.Celý náš problém v Česku je jednoduchý. Chybí nám symboly a motivace.Masaryk nás již netáhne .

23.6.2017 v 10:46 | Karma článku: 18.26 | Přečteno: 449 | Diskuse

Karel Trčálek

Agenti Člověka v tisni, placeni Norskem, hlasi: „Pozor na Větvičku!"

Sakra, už zase si dovoluji polemizovat s poněkud, jako vždy, přepjatým blogerem roku. Můžete se to ještě tady vůbec? Nebo budu taky zlikvidován jako nevhodná osoba? Označen za parazita? Ale proč bych nemohl taky napsat pravdu?

22.6.2017 v 18:39 | Karma článku: 28.57 | Přečteno: 2397 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Jsou to zase jen kecy ?

Určitá část naší politické scény již jen papouškuje řeči o ruské agresi a nebezpečí.TV Zoom Prima zařadila do vysílání dokument amerického režisera Olivera Stone s názvem" Svět podle Putina". Je to jistě značná odvaha .

22.6.2017 v 12:35 | Karma článku: 33.42 | Přečteno: 1018 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 30.51 Průměrná čtenost 10866

Jsem středoškolská učitelka, máma prvňáčka Aničky. Mým světem je škola, domácnost, škola, domácnost, ale mám ráda také knížky, filmy, vaření a jízdu na koloběžce.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.